Prázdninové zážitky

Poslední dva týdny v dubnu a prní dva týdny v květnu jsme měli prázdniny, bohužel kvůli práci jsme si nemohli dovolit odjet někam na dovču. Chtěli jsme podniknout alespon výlet do Brisbane na 4 dny přes víkend, ale to nám bohužel nevyšlo, protože v termín co se nám hodil nejvíce tam zuřil hustý déšť. Jinak letenka i auto zpět by byla, ale nechtěli jsme jet za každou cenu a pak to celé strávit v dešti..tak snad jindy! Rozhodli jsme se, že si teda uděláme hezké víkendy tady v Sydney. A aby každý našel to své, střídáme se ve vymýšlení plánů, což je mimochodem super nápad 🙂

Za zmínku určitě stojí naše návštěva AFL (Australian football legue), kdy jsme poprvé viděli australský fotbal a na živo. Zápas byl na Spotless Stadium v Olympic parku, tak jsme si to při té příležitosti tam trochu prohlédli. Ale k fotbalu. Nutno podotknout, že jsme si před tím ani nepřečetli pravidla, říkali jsme si, že to poznáme nejlépe za chodu, a taky že jo! Footy čili fotbálek jak to mu s láskou australané říkají to ale opravdu nebyl. Hra to byla dost drsná a hráči nesmějí mít žádné chrániče – jen na zuby, takže ani třeba suspenzor(!). Nejdřív jsme koukali jak blázni, protože s míčem driblovali, házeli, kopali do něj a bůhví co ještě, ale na konec jsme na to přišli. Tekla i trocha krve, protože to bylo docela podobné i rugby. Jako bonus jsme měli vystoupení Justice Crew, australské skupiny, která tady vyhrála něco jako Superstar u nás, ale nijak jsme to neprožívali protože jsme je už viděli na Australia day. Zápas byl super, náš tým (co jsme si náhodně vybrali) vyhrál a tak jsme oslavovali. Co se ale dělo po skončení nás naprosto dostalo. Všichni z publika si totiž mohli jít na to velké – oficiální hřiště hrát. Házet s balonem, běhat, projít se, no cokoliv. Přelezli jsme teda zídku a hned se tam hnali protože kdy jindy se vám to poštěstí? To je jako kdyby vás na Spartě pustili jít si zakopat na to velké hřiště – asi těžko. A tak nám teda došlo, proč si ty tatínkové s dětma přinesli s sebou ty šišaté míče. Bylo to naprosto famózní – podíváte se nahoru a všude vám to lítá nad hlavou 🙂 Ve tvářích všech těch lidí byla vidět čirá radost a rodinná pohodička… Určitě tam ještě musíme zajít!

DSC05905.JPG

Spotless stadium

20150509_154832.jpg

lístky máme a jde se na to

20150509_162123.jpg

fandili jsme!

20150509_193418.jpg

je libo jít se proběhnout na trávník? Proč ne, tady jde všechno

Počasí nám naštěstí už krásně přeje, takže i když jsou chladná rána a noci, přes den svítí sluníčko, nepršelo už dlouho ťuk ťuk ťuk a tak jsme chtěli podniknout nějaký bushwalk. Péťa vybral Cremorne Point, což byla skvělá volba. Nikam jsme nespěchali takže jsme to ani nedošli celé, ale to vůbec nevadilo. Došli jsme až k Taronga zoo a viděli spoustu krásné přírody, leželi u pláže, ale nekoupali jsme se a sledovali závody plachetnic. Taky jsme slyšeli po dlouhé době kukubaru, to je takový tipický australský pták a dělá docela vtipné zvuky připomínající smích. Jak to zní se můžete podívat třeba tady.

DSC05959.JPG

cremorne point

DSC05974.JPG

stromy co se ani do fotky nevejdou!

DSC05986.JPG

koocubarra

DSC05992.JPG

před a po

A když už jsme u těch ptáků, taky jsme konečně zavítali do Royal Botanical Gardens nakrmit Kakadu papoušky. Už jsme to měli dlouho v plánu, ale prostě nebyl čas a tak se nám to konečně taky splnilo. Měli jsme s sebou celou misku oříšků, protože jsme četli, že to mají rádi a šli jsme na to. Překvapilo nás jak jsou obrovští a kolik jich tam najednou bylo. Asi byli hladoví protože se kolikrát stalo že jsme jich na sobě měli třeba i pět 🙂 Mě šli pořád po hlavě a do vlasů a Petr se mi smál, že vypadám jako ta holubí ženská ze Sám doma ha ha ha. Zobáky měli hodně velké a ostré až až. Kousli mě i do prstu, ne naschvál ale jak se ti papoušci takhle chytají větví tak mu to asi nedošlo no. Bolelo to jako čert ještě dva dny. Každopádně i když jsme se chvílema fakt báli 🙂 byl to další úžasný zážitek tady v Sydney. Kdyby jste se chtěli zasmát, koukněte na video tady

DSC05926.JPG

My máme hlad!

DSC05935.JPG

tak komu mám dát dřív?

DSC05951.JPG

jako pirát

20150510_115141.jpg

jó někdy jsem si to fakt užívala

20150510_115216.jpg

všichni dlabou, to je momentka!

S našimi kamarády, Janou a Davem jsme také podnikli výlet do Fetherdale Wildlife Parku. Je to něco jako Zoo, ale spíš tam žijou zvířátka co jsou tipická pro divočinu v Austrálii. Viděli jsme teda konečně Wombata – to je takový tlustý chlupatý prasátko, nebo nevim jak to lépe popsat 🙂 každopádně roztomilost sama 🙂 Potom samozřejmě klokany, tasmánského čerta, pestrobarevné papoušky, králíčk a Bilbiho a spoustu jedovatých a obrovských hadů (věděli jste, že v Austrálii žijí skoro všechny druhy nejjedovatějších hadů?), ale hlavně….koaly! Kdo zná Péťu, tak mu je jasný, že to pro něj bylo splnění snu. Skvělé bylo, že jich tam mají někde 20, takže i když koaly spí 20 hodin denně, máte šanci že alespon jedna bude za vaší návštěvy vzhůru. Mohli jsme si jí i pohladit, je měkoučká jak medvídek. Tento park je celkem vzdálený od města a nejlépe se tam dostanete autem. Výlet jsme spojili s grilováním a náramně si ho užili!

DSC06045.JPG

wombat, roztomilost sama

DSC06051.JPG

skupinka wallabeys malých klokánků

DSC06063.JPG

splněný sen

DSC06064.JPG

byla měkoučká

DSC06074.JPG

jenom naše koala co byla zrovna vzhůru

DSC06079.JPG

no není rozkošná

DSC06102.JPG

příprava oběda

DSC06103.JPG

už se jde na to

DSC06129.JPG

pes dingo

DSC06143.JPG

tasmánský čert v akci

DSC06151.JPG

Do Olympic parku jsme se dostali ještě jednou, a to na koncert Nickelback. To, že tady budou jsem se dozvěděla úplně náhodou někde v úterý, a koncert byl v pátek 🙂 Já už na nich byla v Praze s bráškou Honzíkem a byli suproví a tak jsem říkala Petrovi, že by to stálo za to. Měli jsme štěstí a lístky koupili za poloviční cenu $70, což je asi 1500 kč pro jednoho. Takže paráda. U toho jsme si uvědomili, jak to tu je s těma penězma. Káťa se mě nedávno ptala jestli ještě přepočítáváme na koruny. Zřídka kdy, ono to v těch dolarech vypadá totiž levnější. A tak nějak si nedovedu představit, že bych se doma rozhodla že vypláznu 3000 za koncert jen tak, že jsem to našla. Každopádně jsme si to užili, já se vyřádila, jak jinak a dozvěděli jsme se, že budeme jako publikum – které bylo opravdu velmi hlasité, na DVD. Takže paráda 🙂 Ale překvapila mě tu jedna věc. Pokud jdete u náš třeba do O2 areny v Praze na koncert, musíte projít rentgenem a prohledají vám kabelku, nesmíte mít jídlo, pití ale hlavně foťák. Tady? Žádný rentgen, žádný otázky, do kabelky z dálky nahlédli a bylo. Proč se to teda u nás tak hrozně hrotí? Potom taky v tom publiku to bylo trochu něco jinýho. Nikdo se nestrkal, ani nikam necpal. Místo kolem sebe tak akorát, což byla pro mě vééélká a příjemná změna.

DSC05993.JPG

před allphones arenou

DSC06011.JPG

místa jak vidíte skvělá i přes to, že jsme dorazili asi jen půl hodiny před začátkem koncertu. Na fotce zpěvák Nickelback Chad Kroeger

20150522_213444.jpg

paráda

20150522_222808.jpg

 

O prázdninách jsme konečně taky navštívili Imax kino v Darling harbouru s nejvetším plátnem na světě. Pro takový zážitek je zapotřebí vybrat si film, který za to opravdu stojí a kde jsou lespoň nějaké efekty aby jste si to mohli krásně užít. Pro mě to bylo jednoduchý, protože v kinech byli zrovna Avengers 2 tak jsem Péťu přesvědčila že musíme na to 🙂 A opravdu to za to stálo! Film byl 3D takže jsem si to vychutnali neskutečně. Kino je opravdu obří, a sedačky docela strmě do kopce takže když jsme vešli málem jsem dostala závrať jak to bylo všechno obrovské a vysoké. Koupili jsme lístky dopředu takže jsme měli ty nejlepší sedačky a jen co jsme dosedli, asi pět minut jsme se jen rozhlíželi všude kolem (pusu jsem udržela zavřenou ale jen tak tak!).

DSC06017.JPG

aspoň sedačky..plátno se do objektivu nevešlo ha ha

DSC06024.JPG

imax

20150523_180138.jpg

3D brýle byly taky trochu jiná kvalitka

20150523_204518.jpg

já a moji kluci

Za zmínku určitě ještě stojí naše návštěva Star hotelu. Star je totiž kasino a dva luxusní hotelové komplexy v jednom umístěné v Darling Harbouru. My máme to štěstí, že naše kamarádka Dodee tam pracuje na recepci a tak nás tam „na černo“ pustila do střešního bazénu. I když už to na koupání moc nebylo, užili jsme si výhled na Harbour Bridge, výřivku a saunu. Né každému se to poštěstí a tak jsme byli rádi, že se na takové místo můžeme dostat.

20150510_145612.jpg

v dálce je vidět Harbour Bridge

20150510_152239.jpg
20150510_152419.jpg

výřivka to vyhrála na plné čářě

20150510_155014.jpg

super výhled na město

Děkujeme vám moc za vaše ohlasy a jsme rádi, že se vám blog zatím líbí.

Brzy čekejte článek o jídle mňam!

Vaše Martinka a Péťa

3 komentáře u „Prázdninové zážitky

  1. Petr Peřina

    Ahoj „protinožci“,
    tak jsem konečně přečetl všechny vaše články, a musím říct že mám o čem přemýšlet. Jsem opravdu rád, když se najde v rodině někdo kdo se nebojí a vydá se na takovouhle cestu “ do neznáma „. Také mě těší, že nepíšete jen o tom jak je tam všechno krásné, lepší a úžasné, ale že i Austrálie má své stinné stránky. Nicméně jsem moc rád, když vidím že je Vám tam dobře a umíte se prosadit, protože to je základ.
    Jinak moc se mi líbí vaše fotky, jsou opravdu moc dobré a krásně se prohlížejí. A musím říct , alespoň k tomuto článku, že na fotce s koalou a na „v dálce je vidět Harbour Bridge“ Vám to opravdu sluší.
    Opatrujte se a „ať Vás provází Síla“.

    1. Andrejka

      Martinko kraaasa,kraaaasa !!!! Ty koalky jsou otomilé 🙂
      Už se moc tesim na článek o jídle 😀

    2. Martinka Autor příspěvku

      Děkujeme Péťo!
      To víš, že my se taky báli, ale víš co se říká, kdo se bojí nesmí do lesa 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *