Jarvis Bay a Kangaroo Valley

Počasí nám přeje – už několik dní je krásně slunečno a skoro žádný déšť. Teploty kolem 30°C no paráda! Konečně jsme se s Péťou dokopali k tomu abychom si dali do kupy naši kempovací výbavičku. Spacáky už jsme měli, vařič a židličky taky, ale to nejdůležitější – stan, nám chybělo. Chtěli jsme vyrazit na jih kempovat, a tak jsme si pořídili konečně i ten stan. Vyrazili jsme už brzo ráno, protože jsme měli naplánováno cestou vidět i nějaké vodopády. South Coast (jižní pobřeží) máme tak nějak více probádanou než sever, ale zatím jsme se ještě nedostali tak daleko jako je Jarvis Bay. Já už se tam chtěla podívat dlouho , je to totiž pláž s nejbělejším pískem a azurovou vodou v NSW.

První zastávku jsme měli v Budderoo národním parku kde jsme se šli procházkou deštným pralesem podívat na první vodopády Minnamurra. První část treku šla, ale potom to bylo docela dost do kopce tak jsme museli často odpočívat ale výsledek stál za to 🙂 . Další zastávka byla u Carrington Falls, kam se dalo dojít z parkoviště a poslední vodopády Fitzroy. Potom už jsme si to směřovali do Kangaroo Valley. To je vlastně obří kemp v údolí podél řeky (samozřejmě zadarmo). Musím říct, že tím jak je opravdu velký jsem měla strach aby tam někdo nedělal bordel v noci, aby tam nebylo plno a tak ale bylo to naprosto v pořádku. Ale hlavně, Kangaroo Valley je známé tím, že se tam dají spatřit wombati a to úplně volně v přírodě. Klokani taktéž, ale to už pro nás není tak lákavé 🙂 To bylo něco pro Péťu, toho láska k těmhle roztomilým prasátkům ještě nepřešla. Postavili jsme stan, uvařili si večeři a chvilku se pováleli u stanu.

20160206_144619.jpg

Carington Falls

20160206_160525_HDR.jpg

Fitzroy Falls

received_10207950172899584.jpeg

cestou k vodopádům

received_10207950173099589.jpeg

Minnamurra Falls

received_10207950173219592.jpeg
received_10207950173379596.jpeg

Fitzroy Falls

Začalo se stmívat a tak jsme vyrazili na průzkum – stmívání je nejlepší doba pro pozorování divokých zvířat která právě vylézají za potravou. První wombat, kterého jsme viděli byl nemocný, měl nějakou kožní chorobu a nevypadal zrovna hezky. Pak si ale stačilo jen sednout na zem a koukat a viděli jsme jich spostu jak vylézají z nor a „snídají“ trávu. Někteří byli plaší a jiní zase na opak vůbec. S jedním wombatem jsem dokonce lezla po zemi bok po boku :-D. Vrátili jsme s ke stanu, dali si čaj a pozorovali hvězdy. Myslela jsem, že už půjdeme spát ale Péťa chtěl znovu na wombaty a tak jsme šli ještě jednou v úplné tmě. A to už bylo jiný kafe, doslova se nám pletli pod nohama! Jeden, a to byl zrovna takovej macek si to dokonce kráčel před náma rovnou mezi stany. No prostě neuvěřitelné! V noci jsme pak ještě slyšeli jak nám trhají trávu přímo u stanu, no úžasný.

20160206_175735_HDR.jpg

kempování v Kangaroo Valley

20160206_175752_HDR.jpg

kempování v Kangaroo Valley

20160206_195453.jpg

kuk, wombat!

20160206_200853_HDR.jpg

novej kámoš

Ráno jsme vše pobalili a vydali se konečně směrem dále na jih, do Jarvis Bay. Z Kangaroo Valley je to relativně kousek, asi 50 minut. Po příjezdu na místo nám hned došlo, proč se tam všem tak líbí. Bílé pláže – ale tak až z toho oči bolely a průzračná kříšťálová voda. Celá zátoka je tak nějak kryta zelení, palmy a buše tak to tomu taky dodalo správnou, téměř prázdninovou atmosféru. Hyams beach, nejznámější pláž byla naší první zastávkou. Byly docela vlny ale když jsme doplavali kousek dál tak se dalo jen tak ležet na vodě a užívat si. Tak nějak jsme tam plavali a bavili jsme se s Péťou co bychom chtěli vidět a zažít a tak. A jí říkám že bych chtěla na Bora Bora bydlet v tý chatičce na vodě a pak plavat s delfínama, že to je můj velký sen. Vrátili jsme se potom na deku a já si četla knížku a Péťa seděl na plážové židličce a koukal na vodu. A pak se to stalo. Najednou mi říká „hele, hele, delfíni!!!“ Tak jsem se rychle otočila a říkám co, kde?, co kde? Pak jsem je najdnou uviděla. Skákali si tam nad vodou a dělali ty svoje obloučky. Srdce se mi rozbušilo a jako smyslů zbavená jsem utíkala do vody. Plavala jsem a plavala až jsem se dostala na jejich úroveň. Až potom mi došlo jak jsem daleko od břehu ale stejně mi to bylo jedno. Měla jsem na dosah skupinku asi 5 velkých delfínů kteří přede mnou hravě skákali nad vodou a hráli si. Byli tak blízko, že jsem viděla jak jsou hlaďoučcí jako z gumy a jak po nich krásně stéká voda. Nevěděla jsem jestli se mám smát nebo brečet a tak jsem dělala obojí. Najednou kolem mě jeden proplul tak blízko až se mi skoro otřel o břicho. No, nepopsatelný zážitek a pocit absolutního štěstí! Chvíli se ještě předváděli a potom odpluli. Uvědomila jsem si, že kousek odemě šlapal vodu nějakej chlap a že tam brečel se mnou…přála bych to každému. Vidět delfíny ve volné přírodě a být takový kousek od nich, o tom se mi ani nesnilo!

20160207_105614_HDR.jpg

bílé pláže Jervis Bay

20160207_105633_HDR.jpg

nádherná barva

20160207_151632_HDR.jpg

to je paráda

Odpoledne jsem se přesunuli na jinou pláž v Jarvis Bay kousek od Green Patch Beach, která byla ještě snad krásnější než Hyams pláž. Byli jsme tam skoro sami a byla trochu víc krytá takže tam ani nebyly tolik vlny. Zůstali jsme až do večera, i když jsme věděli že máme před sebou 3 hodinovou cestu domů. Vůbec se nám nechtělo odejít. U parkoviště jsme ještě potkali pár klokanů, pomazlili se a odjeli zpátky do Sydney. Člověk je vždycky s těch zážitků tak vyřízenej že mu přijde jako by se vrátil z dovolený a ne jen z víkednu. Doma na světle jsem se lekli když jsme viděli jak jsme ožahnutý, hold ten bílej písek udělal svoje. A to jsme se mazali pořád SPF 50+ a stejně jsme vypadali jako rajčata. Hold sluníčko v Austrálii, to je mrcha.

20160207_105652.jpg

Jervis Bay

20160207_164857_HDR.jpg

Tady už se mi pálí obličej, jenom to ještě nevim

Posíláme trochu teplíčka k vám do té zimy, Martinka a Péťa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *