Do hlubin

Dnes se s vámi podělíme o naše čerstvé zážitky z potápění. O tom naučit se potápět jsme přemýšleli tak nějak oba, protože šnorchlování nás bavilo vždycky. Já jsem si spíš říkala že do toho půjdu až to budu opravdu potřebovat, třeba před cestou na Barierový útes nebo do Thajska. Jenže Péťa našel že mají potápěčský kurz zrovna v akci a tak, i když tu momentálně máme zimu jsme šli do toho.

Jednalo se tedy o OWD (Open water diver) kurz. V nabídce byli kury PADI a SSI, ale prý je to stejné tak jsme šli na SSI. Po absolvování kurzu, kde musíte splnit určitý počet ponorů získáte licenci se kterou se můžete potápět do 18 metrů, pokud s dive masterem tak do 30 metrů.  Upřímně,já byla docela v pohodě dokud jsem neotevřela teorii. Před tím než jdete na skutečný kurz totiž musíte zvládnout teorii která zabere něco kolem 6-7 hodin, podle toho jak rychle chápete 🙂 vzhledem k tomu, že to byly desítky stránek o všech různých fyzikálních zákonech a matematických výpočtech a ještě  v angličtině, občas jsem chápala fakt pomalu. Takže se mi v hlavě jen točily všeljaké tlaky, co se může stát s plícema, kde všude můžu krvácet a spousta pravdiel která se musejí dodržovat. Kurz to byl docela intenzívní protože začínal už v pátek v 18:30 a pak pokračoval celou sobotu a celou neděli. V pátek to ze mě trochu opadlo když jsem zjistila, že kluci co to povedou jsou mladý a normální, no dobře, trochu trhlý. Ale ulevilo se  mi. Napsali jsme test a ještě probrali pár užitečných rad a rozvrh na víkend. Potom jsme byli seznámeni s příslušentvím a propuštění domů.

20150703_184314.jpg

Moje!!

Druhý den jsme měli nástup v bazénu kde nás naučili dát celou výstroj dohromady a pak jsme šli do wetsuitu a do vody. Celý víkend jsme sice měli slunečno, ale protože je přeci jen zima, bylo 17 stupňů. Bazén byl naštěstí vyhřývaný a tak to bylo fajn. Museli jsme splnit fyzické zkoušky – a to uplavat 200 metrů jakýmkoli stylem a pak šlapat vodu 10 minut. A šlo se na věc. Pod vodou nás naučili základní dovednosti – jak dýchat , jak podat kyslík partnerovi pokud nemá, jak najít hadici od kyslíku pokud vám vypadla a taky jak zareagovat když vám dojde kyslík kdy nám doopravdy zavřeli láhev s přívodem. Musím říct že tobylo opravdu nepříjemné a doufám, že to nikdy nezažiju doopravdy. A potom ta maska. Musíte si ji totiž umět napustit a vypustit pod vodou a celou sundat. V bazénu mi to celkem šlo, i když jsem měla trochu problém s dýcháním. Když nemáte masku, nebo je plná vody, musíte se soustředit na to, že dýcháte jen pusou. V moři v 10 metrové hloubce to pro mne byl fakt velký úkol. Jak to vypadá se můžete podívat tady

Následoval ponor v oceánu, který teda pro mě byl celkem vyčerpávající 🙂 Měla jsem totiž trochu strach z té hloubky a vůbec z tolika vody kolem a najednou vám dojde že dýcháte pod vodou a že to není dobře. Vypomněla jsem si ale na Adama, který mi říkal že prostě musim věřit tý vědě na který je to postavený a hlavně dýchat. Na dýchání je to totiž celé založené. Jenže já ne a ne klesat ha ha tak me nacpali závažím až jsem teda dopadla na dno. Ale musim říct že první ponor jsem si tedy moc neužila.

20150705_125244.jpg

odpočinek mezi jednotlivými ponory

20150705_125303.jpg

jde se na to

Neděle byla prakticky jen o potápění v oceánu. Zapomněla jsem zmínit, že jsme se potápěli na pláži Cronulla v části Oak Park. První nedělní ponor nic moc. Byli jsme s Petrem jako budy – ve dvojici. Jenže já po pár minutách zase stoupala a Petr si mě vůbec nevšímal, takže to vlastně nikdo nezjistil. Takže jsem si nafoukla vestu a čekala kdo se pro mě vynoří 😀 Taky jsem v naší skupině byla jediná holka takže ze mě měli kluci prču. Takže další ponor (po tom co jsem Petra sprdla na dvě doby že si mě nepohlídal) jsme zvolili jinou strategii. Drželi jsme se celou dobu za ruce a fungovalo to skvěle! Vyrovnávali jsme tlaky polečně a já si to konečně užívala. Dokonce jsme viděli obřího rejnoka, který mohl mít něco kolem 3 metrů jak k nám „letí“. To byl pro mě trochu šok nečekala jsem že uvidíme něco tak velkého. A potom ještě obří chobotnici jakou jsem nikdy předtím neviděla. Pak tam byly ještě véééliký modrý ryby co měli takovej výraz až jsem se musela smát a vůbec se nebáli a plavali přímo proti nám nebo se otírali. Taky spousta jiných rybiček, hvězdice a tak 🙂

20150705_133546.jpg

Jsem sexy a vím to!

20150705_133612.jpg

už vážim 90 kg to je sranda

20150705_133620.jpg

spadněte si se závažím a s bombou a už se neseberete

20150705_133744.jpg

naše potápěčská banda

20150705_133829.jpg

Péťa a Luke

No a poslední ponor už byl taky v pohodě a fajn. I když to bylo hodně namáhavé jak psychicky tak fyzicky, nakonec jsme si to fakt užili. I když kdybych měla ten den lézt po čtvrté do těch schodů s bombou na zádech a ještě 9 kg závažím, to už bych asi nedala 😀 už v pondělí jsme si říkali že bychom se potopili znovu a bzli plni nových zážitků! Na oslavu jsme celá parta šli do mexické restaurace na taco – all you can eat takže paráda. Teď máme v plánu tak v říjnu jít na pár ponorů abychom si to osvěžili a taky, každé tři měsíce se musíte potopit aby jste si licenci udrželi 🙂 navíc tady v Sydney je spousta krásných míst kde se dá vidět mnohé, i žraloci. I když na ty si ještě netroufám, protože to pořád nebyl stoprocentní sebevědomý pohyb pod hladinou- ani u mě, ani u Péťi. Ale jsme ochotni na tom pracovat!

20150705_155909.jpg

inspirace od Ivana do Indonesie

20150705_160728.jpg

jsme živí, oslavujeme

20150705_182851.jpg

oslavy se přesunuly vedle do baru

20150705_183356.jpg

a nenudili jsme se

20150705_185004.jpg

celá banda

Jak se vám líbíme v oblečcích? Mě to přišlo hrozně vtipný a pořád jsem se musela smát, tak snad vás to taky trochu pobavilo 🙂

Vaše Martinka

1 komentář u „Do hlubin

  1. Andrejka

    Nooo jste krásní,moooc krásní v oblecích 😀 😀 Martinko hlavně ty jsi kooooča !!!! To musela být parada a další ponor,nebo spíš až ten další bude se žraločkama ano? Bych se posra… Jste dobří ,fakt jo oba !!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *