Archiv rubriky: Přípravy na cestu do Austrálie

Proč NEJET na Bali

V poslední době mi každý říká, že by chtěl na Bali. Je toho plný internet, instagram a bůhví co ještě. Potom je tu film s Julií Roberts Eat, Pray, Love (tuším, že česky je to jíst, meditovat, milovat) který představuje Bali jako oázu klidu, místo, kde člověk najde sám sebe. Myslím, že v minulosti to opravdu bylo možné. Každopádně dnes už je dost pozdě.

Na Bali jsme byli poprvé v roce 2016 a to proto, že byly levné letenky z Austrálie. Měli jsme jsme skoro žádné očekávání a strávili tu jen dva týdny. Za tu dobu jsme toho nepoznali moc. Teď jsme tam ale byli na celý měsíc a měli možnost trochu více nahlédnout do balijské kultury a poznat místní o něco více. Výsledkem bylo to, že jsme se nemohli dočkat až z ostrova vypadneme. 

Po rozhovorech s lidmi co Bali milují jsem dospěla k závěru, že se jedná o lidi, kteří celý svůj čas na Bali stráví v hotelovém resortu, kde je o ně postaráno a vše zajištěno, stravují se v hotelových restauracích a pokud jedou na výlet tak jen s osobním řidičem. Jinými slovy, moc toho nezařizují sami a balijce znají jen z těch hotelů a restaurací. Na tom není nic špatného. Každopádně v našem stylu cestování chceme vždy dělat vše s místními, mluvit s nimi a jednat s nimi o čemkoliv prakticky denně, to je pro nás na cestování to nej a tak se právě taky člověk nejvíce o té kultuře dozví.

A proč se teda Bali vyhnout?

Celý příspěvek

Jak to máme s Austrálií

Po dlouhé době se naše víza, která jsme měli na 3 a půl roku chílí ke konci. Do poslední doby jsme nevěděli co a jak bude, a tak na půl počítali s tím, že se přesuneme na Nový Zéland kam nám vyšly Working Holiday víza.

Já jsem pořád bojovala s registrací a pořád se nic nedělo. Pak mi ale přišlo doporučení k Bridging Programu s tím, že mám šanci ale že mi nikdo nic nezaručí. Takže potom jsme taky přemýšleli, jestli do toho mám jít. Přeci jen, je to šíleně drahé, stojí to jako fungl nové menší auto. Nakonec jsem se ale rozhodla, že do toho půjdu, když už jsem se dostala až sem.

A tak jsme měnily plány. Už zase. Asi po stopadesátý.

Nakonec jsme se dohodli, že po skončení toho programu odjedeme cestovat. Stejně to byl náš sen, na který jsme vlastně ty 3 roky šetřili, a navíc další víza se nám už opravdu platit nechtěli.

Nakonec to dopadlo tak, že Peťa odjel ze Sydney už v červnu 2018 a já ho následovala po skončení bridging programu v srpnu.

S Austrálií rozhodně nekončíme, ale rádi bychom se tam vrátili už jako trvalí rezidenti a měli všeobecně víc práv, než jen pracovat 20hod-týdně a chodit do školy. Na to už jsme přeci jen trochu starý. Je nám ale jasný, co přesně k uskutečnění tohoto snu musíme udělat (hlavně teda já, protože na mě to celé stojí), což je super. Jen to bude chvíli trvat, ale snad to všechno přečkáme ve zdraví. Bohužel se OPĚT měnila vízová politika, a tak mi nezbývá než nahonit nějaké extra body jinde abychom konečně mohli požádat o PR.

Do té doby se s vámi budeme spíše dělit o cestovatelské zážitky, tak snad se nudit nebudete!

Vaše Martinka

Australská zima – jaká je, jak ji přežít a co dělat

Tak jsem si uvědomila, že jsem vlastně nenapsala nic o tom jak u nás probíhá zima. A vzhledem k tomu, že se mi kupí dotazy na toto téma, tak vás s tou naší zimou trochu seznámim.

V Austrálii máme mnoho věcí doslova opačně a zima je prefektní příklad. Zimními měsíci u nás jsou červen, červenec a srpen. Červenec bývá většinou nejstudenější a v srpnu už to nebývá tak strašný páč už je skoro jaro 🙂 Mnoho z vás nechápe nebo nevěří, že by nám vůbec mohla být zima, vždyť je přece 15 stupňů, to je jako zima? Věřte či ne, 15 stupňů v Austrálii není stejných jako 15 stupňů v Čechách. Vane nám tu v zimě celkem studený vítr od oceánu, navíc vlhkost je tu o dost větší než doma, proto třeba teploměr ukazuje 15, ale cítíte třeba jakoby bylo 10. Navíc, v mnoha částetch Austrálie, včetně Sydney, neexistuje taková věc jako je zateplení, nebo topení. Okna jsou například jedno tabulové, nebo taky třeba žádné – to není vtip, v našem bytě na Bondi jsme v koupelně a na záchodě měli jen mřížku a to bylo vše. Spousta oken a dvěří navíc nedoléhá, takže všude profukuje. Není tedy výjimkou, že doma máte většinu času buď stejnou zimu, ale často spíše ještě větší zímu než venku. Spousta lidí to řeší zakoupením přímotopu, ale elektřina je tady dost drahá a tím, co jsem zmínila výše se vám ani byt nepodaří vytopit páč je to teplo hned pryč. Další možností je mít tzv. reverse air condition, což je klimatizace která vám v létě chladí a v zimě vyhřívá. Znovu ale, je to drahá sranda.

„Prosimtě, 15 stupňů přece není žádná zima!“

Nejhorší a nejstudenější zimu jsme měli před dvěma lety. Hodně pršelo, třeba i týden v kuse a hlavně doma jsme měli ještě větší zimu než byla vevnitř. V baráčku byly všude dlaždičky, který to dělali ještě horší. A tím, že jsme bydleli v přízemí tak tam byla ještě větší zima, takže tak 12 stupňů. Na Bondi to bylo o něco lepší, ale pořád byla pěkná „kláda“ protože nám tam skoro nesvítilo sluníčko a bylo to hodně zastíněné stromy.

Celý příspěvek