Archiv pro měsíc: Prosinec 2014

Royal National Park

Momentálně je sice v Sydney léto, ale každý kdo tu žije delší dobu říká, že je to divný léto. Teplo je, ale ne taková vedra jaká jsme očekávali. Ale i tak jsou krásné slunečné dny, a třeba 35 stupňů, což na pohodový den na pláži bohatě stačí 🙂 Minulý víkend ale hlásili pod mrakem a 23-26 tak jsme se rozhodli pro výlet. Vyrazili jsme do Royal National Parku, což je druhý nejstarší národní  park na světě, hned po Yellowstone parku. Což je dost podivuhodné, když vezmete v úvahu, že Austrálie bylo objevena teprve v roce 1770. Park je rozlehlý tak jsme se rozhodli udělat si výlet na pohodu, i kvůli té mojí operaci jsme to nechtěli nějak přetáhnout. Jeli jsme vlakem do stanice Loftus, možná poněkud unáhleně protože jsme museli jít kus podél dálnice abychom se vůbec do parku dostali. Možná by bylo lepší vystoupit na další stanici Engadine. Ale i tak jsme došli ke vstupu na Honeymoon track, kudy byla hezká procházka, spíše z kopce do údolí, a k Audley.

DSC05155.JPG

Celý příspěvek

Vánoční čas „Down under“

Už se pomalu blížily Vánoce, a tak jsme s Péťou na Zlatou neděli vyrazili do ulic. Nejdříve jsme zavítali do Darling harbouru, kde se měla promítat vánoční pohádka. Přišli jsme zrovna načas a tak jsme v parku rozložili naši deku a ulehli. Santa Claus oznámil, že už jsou připraveni a mohlo se začít. Sice bylo teplo, ale nebylo to nijak hrozné, asi 26 stupňů a navíc sluníčko pomalu zapadalo. Bylo to fajn, ležet takhle v parku a koukat na pohádku 🙂 i když musíme uznat že ty lidi kolem v takovým teple, a měli ty teplé santovské čepice…bylo to trošku divný.

DSC05029.JPG

vánoční promítání v Darling Harbouru

DSC05034.JPG

zmrzkaaa

 Po pohádce jsme pak šli na zmrzlinu a poslouchali nějakou na živo hrající kapelu a pak jsme se přesunuli dále do přístavu abychom viděli pouliční umělce, kteří tento večer byli fakt dobří. Po setmění jsme čekali na ohňostroj, který začal ve 21 hodin. Vylezli jsme na most a tak jsme měli všechno krásně před sebou.

Celý příspěvek

Co se stalo

Co se stalo? Byl pátek a já měla další pracovní pohovor. Týkalo se to hlídání 3-leté holčičky. Rodina i zázemí bylo super, byli ze mě nadšení a tak jsme si plácli. Byla jsem ráda, protože to bylo za pěkné peníze a časově se to dalo zvládat taky parádně. Tak jsme si s Petrem říkali, že se konečně zadařilo a bude to fajn! Jenže co čert nechtěl, večer se mi udělalo špatně. Nebudu kecat, pravá strana břicha mě bolela už dva dny, ale nebylo to nic dramatického, neomezovalo mě to v chůzi ani jiných činnostech. Ale v pátek co jsem se vrátila z toho pohovoru to bylo horší. Přemýšleli jsme, jestli to řešit nebo ne. Raději jsem se rozhodla že jo. Vyrazili jsme teda k GP asi tak 5:20 pm a sestra nám řekla že tam jsou jen do pěti (internet lhal). OK, tak kam půjdeme? Nejhorší je, že musíte hledat jen takovýho doktora kterej má smlouvu s vaší pojišťovnou. Nakonec vykoukl doktor a říkal ať to neřešíme že mě ještě vezme. Hodnej ind 🙂 No nic, po tom co mě vyšetřil a prohmatal se mi udělalo ještě víc blbě a říkal, že musíme jít do nemocnice aby mě odebrali a byli si jistý, že to není slepák. Za to já si už po tomhle jistá byla. Dorazili jsme do nemocnice na Emergency kde mě uložili, odebrali a vyšetřili.

20141207_204554.jpg

nebylo to tak hrozný jak to vypadá 🙂

Celý příspěvek